Charakter..Aneb každý jsme jiní..(téma týdne)

14. září 2012 v 21:50 | Saskie Sasu |  O mě
Ahojte.
Docel ajsme se nudila,a odpoledne jsem uviděla,že téma týdne je "Charakter člověka".Docela jsem nad tím přemýšlela,už dříve mě napadlo o tom něco napsat..
Taky jsem to plánovala i dřív,protože jsem chtěla napsat jak jsem se změnila.
Tak to tady popíšu..

Každý člověk je jiný..Ale ne jen vzhledově,jde hlavně o povahu..
Povaha může být kladná nebo záporná..
Znám hodně lidí,kteří jsou takoví usměvaví,spolehliví,přátelští,milí a já nevím co všechno..
Ale já taková nejsem.Nedokážu si vybavit ani jedinou vlastnost,která je na mě kladná.
Já jsem vyrůstala tak,že jsem vždycky byla a budu taková jaká jsem.Zlá,arogantní,pomstychtivá,sarkastická mrcha.A taky samotářská,tichá,uzavřená..
Ano,taková já jsem.
Ale nemůžu za to,ale vlastně si myslím,že jsme mohla být jiná.Mohla jsem být přátelská apd,ale jsem pravý opak,a myslím si,že mojí povahu neučily geny nebo já,alle moje dětství a výchova. Ale samozřejmě na tom mám podíl i já.
Někdo mě třeba nechápe,ale zamyslete se nad tím,že vlastnosti člověka odráží jeho minulost.
Myslíte si,že člověku kterému zemřeli rodiče bude šťastný?
A naopak myslíte si,že ten kdo má super rodinu a vše co chce,bude smutný??
Kdepak! Jsou samozřejmě i vyjímky,ale většinou se vlastnost člověka váže na jeho minulost.
I moje vlatsnosti se odráží na mé minulosti.
Já jsem teď taková,jak jsem psala,ale nevadí mi to..Ikdyž mám většinou "ignore" masku a jsem bezcitná,mám v očích nenávist a smutek..A na srdci bolest,ikdyž to nedávám znám.ANo,to díky mojí minulosti.
Já zažila opravdu kruté dětství,které bych nikomu z vás nepřála,ani nepříteli.Jen bych chtěla,aby ostatní pochopili,proč jsem taková.
Hodně lidem vadí,jaká jsem,jak se chovám,ale sami si neuvědomují,že já taková prostě jsem,a že to nezměním.
Podle mě kdo nezažil pravou bolest z minulosti,ten má důvod se smát. Ale to mě přivádí k věci,že většina lidí se směje prootže zakrývá slzy. Je tedy možné,že každý si prožil svou bolest z minulosti? NEbo jsou i takoví lidé,kteří jsou bezstarostní,bez problémů? To nevím..Já kdysi taky zakrývala slzy úsměvem,ale když na to lidé přišli a říkali mi,že mám falešný úsměv,ztratila jsem už dlvod se i smát.
A z toho všeho vyplývá,JAKÁ POVAHA,TAKÁ MINULOST...
A víte,proč já jsem taková jaká jsem??
Protože jsme si zažila zlou minulost! A klidně vám taky popíšu,jak jsem kterou vlastnost "získala"..
Od mala mě rodiče neměli rádi,přehlíželi,ale zato milovali mého staršího bratra.Ostatní lidé se mi vyhýbali a byla jsem pro ně nic.A tak jsem ani neměla kamarády,a tak odmala mi bylo určeno,že si na to zvyknu a budu samotářská.Tak se taky stalo.
Taky jsem kdysi odpouštěla lidem,prostě když někdo něco udělat,dala jsem druhou šanci..
Jenže to přestalo,když jsem až moc odpouštěla.A když jsem někomu dala druhou šanci,vždy zklamal znovu a znovu.A jednoho dne jsem si uvědomila,jak lidé té druhé šance využívají,a taky jak mě lidé už dost zklamalii,a nějak mi prostě opět byl odáno,že nebduu moct už odpouštět lidem.A tak se taky stalo.Už neodpouštím lidem,druhá šance prostě není.
Taky když jsem viděla,jak mě od mala lidé přehlíželi,nějak jsme si vsugerovala,že lidé se přehlíží a je mi dáno lidi přehlížet. A tak jsem sse stala arogantní.
Taky mi lidé hodněkrát ubližovali(psychicky) a nakonec jsem cítila tolik bolesti,že jsme ji přestala cítit.Bolest se změnila v nenávist. A nenávist vedla k pomstě...A tak jsme se stala pomstychtivou..
A mezitím vším,když mi ostatní nadávali apd jsem začala taky být tichá..
Tím vším,jak to říct...Tím,jak mě ostatní přehlíželi a prostě mě neměli rádi,jsem si vsugarovala,že já bych neměla mít ráda je..
A taky jsem časem pochopila,jací lidé jsou. Jsou to lháři,podvodníci.Samozřejmě jsou i vyjímka,ale já ne. Taky jsme lhářka..
Snad mě někdo chápete,jakou jsem měla minulost a rozumíte co cítím..
Ale samozřejmě,kdo nezažil bolest mě nepochopí. A i kdyby si říkal že ano,pravdou je že to doopravdy nechápe,jen se snaží pochopit.
Ale kdo si prošel peklem,asi ví,jaké to je.
Zajímalo by mě,jestli jsou ještě někde tady takoví podobní jako já..
Ano,dlouho jsme používala přetvářku.Dělala jsem že mám v poho život ale přitom to bylo samé trápení..
A ze článku,který měl být krátký odstavec se vyklubal článek,který mi zabral hodinu psaní.
Ale já to tu musela napsat..
promiňte za chyby v textu..
Snad si to alespoň někdo přečetl,popkud ano pište pls komenty...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Já | 14. listopadu 2012 v 22:20 | Reagovat

Ahoj, více méně tě chápu (=snažím se pochopit), ale hlavně s tvým pohledem na věc (že naši osobnost určuje minulost, hlavně dětství) souhlasím. Také jsem si prožila určité přehlížení, ale hlavně hodně urážek, křiku a ponižování a jsem tudíž tichá :) Nemůžu říct, že bych neměla ráda lidi, ale musím přiznat, že se jich bojím a držím si většinou od nich velký odstup. Lhát bohužel neumím :-D Přeji ti, abys byla hlavně spokojená v rámci možností, které nám život přichystal a přichystá i do budoucnosti :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama